Okolí a služby

Obec Onšov se nachází zhruba 17 km severně od města Pelhřimov. Jižním okrajem obce protéká Martinický potok, který je levostranným přítokem řeky Želivky. Základní důležitost této vesnici dávala prastará formanská cesta, tzv. „via humpolencis", tedy „cesta humpolecká", která vedla z Prahy přes Benešov, Vlašim, Čechtice, Krčmy, Skoranovice na Humpolec, pokračovala přes Jihlavu a tam se pak rozdvojovala jednak na východ a jednak přes Znojmo na Balkán a dále do Orientu. Již od 13. století byl Onšov opevněné sídlo s kostelem.

Onšov se připomíná poprvé roku 1252, kdy zde Markvart z Onšova založil tvrz. Po něm tu vládli jeho synové, Oneš a Potivoj. Dále se v Onšově setkáváme s Rupertem z Onšova, jehož nástupci byli roku 1361 Rupert, roku 1388 Oneš a roku 1415 opět Rupert. V té době vedle nich vystupuje také předek rodiny Onšovských z Onšova a lze tedy usoudit, že Onšov byl rozdělen na více statků. V roce 1906 dochází na návrh řídícího učitele Svobody a faráře Stulíka ke změně dosud užívaného názvu obce Vonšov na Onšov. Obec Onšov tvořilo až do roku 1923 několik částí. Kromě Onšova to byly Těškovice, Chlovy, Martinice, Skoranovice a s nimi dvory Popovice, Nový dvůr a Onšovský dvůr. Po roce 1923 byl Onšov rozdělen na tři samostatné obce - Onšov s Onšovským dvorem, Martinice a Skoranovice s dvorem Popovice, a konečně Těškovice a Chlovy s Novým dvorem.

V obci se nachází obecní úřad, sbor dobrovolných hasičů, domov důchodců který zajišťuje základní potřeby a podporu nezávislosti a soběstačnosti seniorů. Na návrší západně nad potokem v jehož údolí je rozptýlena obec stojí zámek, hospodářský dvůr, uprostřed hřbitova kostel a opodál fara. Barokní zámek dnes slouží jako domov důchodců. Byl stavěn v roce 1738, potom byla stavba přerušena, dokončen byl roku 1787. Zámek byl nově upraven stavitelem Ondřejem. Půdorys je obdélníkový, budova jednopatrová se středním rizalitem a mansardovou střechou, patro je odděleno od přízemí mohutnou římsou a členěno pilastry.

Zdroj: mistopisy.cz